Následující stránky a informace jsou určeny výhradně odborníkům, tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat, nebo vydávat (definice odborníka podle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění). V případě, že tomu tak není, je si tato vstupující osoba vědoma rizik spojených s chybným vyhodnocením tvrzení uvedených v reklamě.
Helicobacter pylori je spirální, mikroaerofilní, gram-negativní bakterie. Je 2,5–5 μm dlouhá a 0,5–1,0 μm široká. Bakterie má 4–6 bičíků (dlouhých zhruba 30 μm), které jsou nezbytné pro její pohyblivost. Má ostře ohraničené konce, při kultivaci na pevném médiu má tyčinkový vzhled (spirální tvar často chybí), při prodloužené a/nebo opakované kultivaci převažují kokoidní formy. Vlastnosti H. pylori a tvorba řady působků jsou zodpovědné za její patogenní účinky.1,2
Helicobacter pylori
Infekce H. pylori patří mezi celosvětově nejčastější infekce. Odhaduje se, že touto bakterií je infikováno 50–80 % celosvětové populace. V zemích západní Evropy a Severní Ameriky je prevalence 10–30 % (s přírůstkem zhruba 1–3 % za desetiletí). V rozvojových zemích je infikováno až 95 % dospělé populace.
Ve vyspělých zemích dochází za poslední dekády k poklesu prevalence infekce H. pylori. V České republice byla prevalence H.Pylori v roce 2021 přibližně 42 % a v roce 2014 24 %. Pokles je možno vysvětlit hlavně relativně příznivými a zlepšujícími se socioekonomickými podmínkami.1,2 Tento trend je celosvětový. Globální prevalence H. pylori klesla za poslední 3 dekády o 15,9 % u dospělých, ale ne u dětí a dospívajících. Významné snížení prevalence H. pylori bylo pozorováno u dospělých v oblastech západního Pacifiku, jihovýchodní Asie a Afriky. Prevalence H. pylori však nebyla významně snížena u dětí a dospívajících v žádné oblasti. Výskyt rakoviny žaludku se snížil celosvětově a v různých zemích, kde se prevalence infekce H. pylori snížila.3
V rozvojových zemích je přenos infekce především fekálně-orální cestou, ve vyspělých zemích je přenos orálně-orální. Převážná část osob se infikuje v časném dětství (zpravidla před pátým rokem života), a to jak v rozvojových, tak i ve vyspělých zemích. V poslední době je větší pozornost věnována vertikálnímu přenosu infekce (nejen z matky na dítě, ale i ze starších sourozenců na mladší). Vyšší riziko infekce H. pylori mají jedinci, kteří žijí v přeplněných domácnostech (např. více dětí sdílejících jedno lůžko), s nedostupností teplé tekoucí vody, dále je vyšší riziko infekce také u osob žijících na venkově ve srovnání s lidmi žijícími ve městech. Samostatným rizikovým faktorem u dospělých je kouření.1,2,3
H.pylori kolonizuje žaludek a způsobuje chronickou gastritidu. U převážné většiny infikovaných osob ale nemá žádné další závažné zdravotní následky. U malé části osob (~5–10 %) je chronická infekce H. pylori zodpovědná za vznik vředové choroby gastroduodena, karcinomu žaludku (asi dvou třetin případů) nebo vzácného MALT lymfomu žaludku (extranodální B lymfom marginální zóny; mucosa-associated lymphoid tissue lymphoma).1,5,6
Reference: