Helicobacter Pylori

CO ZPŮSOBUJE HELICOBACTER PYLORI?

Kolonizace žaludku H. pylori vyvolává u mnohých pacientů akutní gastritidu nebo chronickou neatrofickou gastritidu od prvního okamžiku infekce v místě kolonizace.

Proto můžeme mít akutní gastritidu a také těžkou neutrofilní gastritidu s přechodnou hypochlorhydrií.

Asi u 80 % infikovaných nevyvolává infekce žádné příznaky. Histologicky je pozorována zánětlivá infiltrace stěny žaludku, ve které se nachází bakterie H. pylori. H. pylori poškozuje epiteliální buňky a vrstvu hlenu uvolňováním ureázy a dalších enzymů, které způsobují lokální zánětlivou reakci. Zánětlivá infiltrace je omezená v oblasti pyloru, zatímco zánětlivé léze v těle žaludku jsou omezené nebo nejsou pozorovány. To je způsobeno produkcí amoniaku (který je cytotoxický, aby působil proti a reguloval pH ve svůj prospěch) spolu s proteázami, některými fosfolipázami, vakuolizujícím cytotoxinem A (VacA) a genem CagA (potenciálně karcinogenní). Kromě toho Hcp proteiny bohaté na cystein (zejména HcpA) zase způsobují zánět spouštěním imunitních reakcí hostitele. Bakterie také zvyšuje hladiny cyklooxygenázy-2 (COX-2) při chronické gastritidě, což je pravděpodobně základem pro extragastrická onemocnění.

H. pylori je hlavním původcem peptického vředu, ale ne u všech pacientů se tento stav rozvine. Žaludeční kyselina a H. pylori společně dráždí sliznici žaludku nebo dvanáctníku a způsobují peptický vřed. Při kolonizaci jiných míst v žaludku může zánětlivá reakce způsobit žaludeční atrofii a v konečném důsledku i vředy, čímž se zvyšuje riziko rakoviny. Více jak 50 % adenokarcinomů je spojené s H. pylori. V roce 1994 WHO klasifikovala H. pylori jako kancerogen typu I. V roce 2001 první observační studie potvrdila, že eradikace H. pylori zabraňuje rakovině žaludku. H. pylori je také spojena s lymfomem odvozeným z lymfoidní tkáně asociované se sliznicí (MALT).

Nejčastější onemocnění spojená s H. pylori:

Zažívací trakt:

  • akutní gastritida,
  • chronická atrofická gastritida,
  • gastroesofageální reflux,
  • vředová choroba žaludku nebo duodena,
  • rakovina jícnu, žaludeční adenokarcinom,
  • lymfom ze slizniční lymfoidní tkáně (MALT lymfom),
  • nealkoholická steatohepatitida,
  • jaterní fibróza,
  • rakovina jater.

Mimo zažívací trakt:

  • kardiovaskulární choroby (ateroskleróza a koronární onemocnění tepen),
  • respirační choroby (chronická bronchitida, CHOPN, karcinom plic),
  • onemocnění kůže (rosacea, chronická kopřivka, chronická idiopatická kopřivka, lupénka, alopecie, atopická dermatitida, nodulární akné, lišej),
  • hematologická onemocnění (dyskrazie plazmatických buněk, perniciózní anémie, anémie z nedostatku železa, idiopatická trombocytopenická purpura),
  • imunologická onemocnění (antifosfolipidový syndrom, Henochova-Schönleinova purpura, autoimunitní neutropenie, autoimunitní kožní onemocnění, reaktivní artritida, různé alergie),
  • neurologická onemocnění (roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Guillain-Barrého syndrom, Alzheimerova choroba),
  • orální onemocnění (parodontitida),
  • oftalmologická onemocnění (centrální serózní choreioretinitida, glaukom s otevřeným úhlem, blefaritida, bodová slepota),
  • diabetes mellitus, metabolický syndrom.
Reference:
  1. Charitos et al. 40 Years of Helicobacter pylori: A Revolution in Biomedical Thought. Gastroenterology Insights. 2021
  2. Malfertheiner P et al. Management of Helicobacter pylori infection: The Maastricht VI/Florence consensus report. Gut. 2022
  3. Kirschner DE, Blaser MJ. The dynamics of Helicobacter pylori infection of the human stomach. J Theor Biol 1995;176:281-290